Co máme na mysli, když mluvíme o „sexuálním násilí“, „duchovním zneužívání“ nebo „emocionálním zneužívání“?

Sexuální násilí může zahrnovat širokou škálu zákonem definovaných činů, k nimž jedna ze stran nedala plný souhlas.

Duchovní zneužívání nastává, když je člověku upírána svoboda věřit a jednat nezávisle. Vztah důvěry je zneužit k uspokojení přání jedné ze stran.

Emocionální zneužívání je destruktivní psychologický vzorec chování, který projevuje osoba v pozici moci, autority nebo důvěry. Jedná se o kontinuální útok na sebeúctu člověka, který může mít podobu zanedbávání, neustálé kritiky a srovnávání nebo odpírání náklonnosti. Násilníci nerespektují psychickou, emocionální, duchovní ani fyzickou integritu druhých.

Co může zvýšit riziko zneužití a překročení hranic?

Asymetrický vztah mezi lidmi, zejména z hlediska závislosti a moci.

Nejasné struktury, v nichž nejsou definována práva a povinnosti.

Pokud je priorita dávána ochraně dobrého jména instituce nebo jednotlivce.

Vynucování mlčenlivosti agresorem a/nebo institucí.

Co to znamená jednat „se souhlasem“?

Znamená to být si vědom potřeb a přání druhých a pečlivě na ně reagovat. Vyžaduje verbální a neverbální souhlas (v určitých situacích i písemný).

Neříct nic nebo neříct ne neznamená, že souhlas byl udělen. Nejde o to, zda člověk říká ne, ale spíše o to, zda řekl ano.

Jednou udělený souhlas se může změnit, a proto je třeba o něj žádat vždy znovu. Člověk, který jednou řekl ano, může změnit názor. Souhlas může kdykoliv odvolat. V takovém případě je nutné přestat se všemi aktivitami.