• >
  • U pramene víry >
  • Rozjímání a úvahy >
  • Dopisy z Taizé >
  • Dopis z Cochabamby
  čeština
  • Komunita
  • U pramene víry
  • Cesta do Taizé
  • Po celém světě


 
  • Modlitba
    • Biblická čtení na každý den
    • Modlitby na každý den
    • Audioarchiv
    • Hodnota ticha
    • Jak připravit modlitbu?
      • Příprava modlitby se zpěvy z Taizé
      • Podzim 2015: Modlitba za ochranu stvoření
      • Příprava vhodného místa pro meditativní modlitbu
      • Ikony
  • Zpěvy
    • Meditativní zpěv
    • Nácvik zpěvu
  • Rozjímání a úvahy
    • Biblické rozjímání
    • Zápisky z Taizé
      • Bratr Fraçois z Taizé: Věřím, pomoz mé slabé víře
      • bratr John: Potřebujeme církev?
      • bratr Emil: Eucharistie a první křesťané
      • Bratr Roger, zakladatel komunity Taizé
    • Křesťanské svátky
      • Vánoce: „...na zemi pokoj…“
    • Dopisy z Taizé
      • Bratr Alois 2018: Nevyčerpatelná radost
      • Bratr Alois 2017: Společně otvírat cesty naděje
      • bratr Alois 2017: Výzva představitelům církví k roku 2017
      • bratr Alois 2017: Vstříc jednotě evropského světadílu
      • Bratr Alois 2016: Odvaha milosrdenství
      • Taizé 2015
      • Bratr Alois 2012: Na cestě k nové solidaritě
      • Bratr Alois, 2015: Čtyři podněty, jak být „solí země“
      • Bratr Alois 2014: Čtyři podněty k „hledání viditelného společenství mezi všemi, kdo milují Krista“
      • Bratr Alois 2013: Návrat ke zdrojům důvěry v Boha – čtyři podněty
      • Bratr Alois 2011: Dopis z Chile
      • Dopis 2010: Dopis z Číny
      • bratr Alois 2009: Dopis z Keni
      • Poselství Evropské Unii: Vstříc otevřené a solidární Evropě
      • Dopis 2008: Dopis z Cochabamby
      • Dopis tomu, kdo by chtěl následovat Krista
      • Výzva ke smíření křesťanů
      • Dopis 2007: Dopis z Kalkaty
      • Nedokončený dopis 2006
      • Dopis 2005: Myšlenky o pokoji
    • Na cestě k nové solidaritě
      • „Na cestě k nové solidaritě“: 2012–2015: Tři roky hledání
      • Konkrétní projevy solidarity
      • Na cestě k nové solidaritě: Naslouchání mladým lidem z Ameriky
Dopis 2008
 

Dopis z Cochabamby

Od 10. do 14. října 2007 se v Cochabambě konalo latinskoamerické setkání mladých, které shromáždilo sedm tisíc účastníků z různých oblastí Bolívie, ze všech zemí Latinské Ameriky a z některých zemí Evropy. Tento Dopis z Cochabamby na rok 2008 byl zveřejněn při evropském setkání mladých v Ženevě na konci prosince 2007.

SMÍŘENÍ, TOŤ OHEŇ

S mladými lidmi ze všech zemí Latinské Ameriky, kteří se setkali v Bolívii, jsme si položili tuto otázku: jaké cesty naděje dnes můžeme otevřít?

Bolivijský národ je poznamenaný obrovskými sociálními a etnickými rozdíly, avšak snaží se překonat konflikty a směřovat k větší spravedlnosti a pokoji.

Mnohá napětí ve světě mají svůj původ v nezahojených zraněních z minulosti. Kde ale hledat uzdravení, když tváří v tvář nespravedlnosti sílí pocit bezmoci?

Mladí lidé na setkání v Cochabambě ukázali, že rozdíly rozhodně nemusí vést k rozdělení či rivalitě; mohou v sobě naopak nést příslib vzájemného obohacení a radosti. [1]

V Bolívii jsme se setkali se statečnými věřícími, kteří odpovídají celým svým životem na výzvu evangelia a bojují se srdcem smířeným.

K PRAMENI SMÍŘENÍ

Sílu k zápasu se srdcem smířeným čerpáme z osobního společenství s Bohem. Bez vnitřního života by nám naše odhodlání nestačilo. V Bohu nalézáme radost a naději naplněného života.

Cožpak není iniciativa na jeho straně? Skrze Ježíšův příchod Bůh začíná skutečný dialog s každým člověkem. I když zůstává vzdálený všemu, co dokážeme pochopit, stává se blízkým.

Z lásky se rozhodl žít náš život a stal se člověkem. A co víc: vybral si poslední místo [2] a vydal svůj život na kříži. Tím, že na sebe vzal to, co nás dělí od Boha, přijal naši vlastní podstatu a celé lidství. [3] Za to nám dává svůj vlastní život, [4] a tak již začíná proměna celého stvoření. [5]

Toto sdílení s Bohem se uskutečňuje v modlitbě; Bůh k nám přichází skrze Ducha svatého, aby v nás přebýval. Kristus se nám dává ve svém slově a ve svátostech a my mu naopak můžeme všechno odevzdat.

Což toto není ten oheň, který přišel Kristus uvrhnout na zemi, ten oheň, který již hoří v nás? [6]

ZAHRNOUT DO SVÉHO PŘÁTELSTVÍ VŠECHNY

Oheň smíření nemůžeme zadržet. Osvěcuje cestu, která nás vede k tomu, abychom byli strůjci pokoje nablízku i v dáli. [7]

Pochopíme-li, co pro nás Bůh koná, promění to naše vztahy. Budeme schopni pravého společenství s druhými a dialogu životem ve vzájemném dávání a přijímání.

Evangelium nás zve, abychom udělali první krok k druhým, i když předem nevíme, jaká bude jejich odezva.

V některých případech, zvláště jedná-li se o rozbité vztahy, se smíření může zdát nedosažitelné. Avšak vězme, že začátkem smíření je již touha po něm. Kristus na sebe bere i zdánlivě neřešitelné situace a my mu můžeme svěřit to, co potřebuje uzdravení. To nás uschopňuje využít každou příležitost a udělat třeba jen malý krůček k pokoji.

Smíření může od základu proměnit naše společnosti. Duch vzkříšeného Krista obnovuje tvář země. Nechme se strhnout touto dynamikou vzkříšení! Nedejme se odradit složitostí problémů. Nezapomínejme, že začít můžeme už s málem. [8]

Naší oporou je společenství církve, které je místem přátelství pro každého. [9] „Církev je jako matka, která naslouchá svým dětem, otvírá jim svou náruč a utěšuje“ [10] Tato slova jednoho mladého Jihoameričana jsou pro nás výzvou: budeme umět vyzařovat Boží milosrdenství?

Budeme v konfliktních situacích umět druhým naslouchat? Mnohá rozdělení by tak byla méně bolestná. [11] Snažme se na věci dívat očima druhých.

Budeme umět dbát na spravedlivější rozdělování bohatství? Odvažme se přehodnotit svůj životní styl a směřovat k větší jednoduchosti, solidaritě s chudými a pozornosti vůči stvoření.

Budeme nablízku těm, kdo jsou chudší než my? Když se dělíme, uskutečňuje se dialog životem: druzí v nás podněcují velkorysost, která nám umožňuje vyjít ze sebe. A co víc, ve své nouzi nám pomáhají, abychom přijali svou vlastní zranitelnost. Když se takto angažujeme, přispíváme k respektu důstojnosti každé lidské bytosti.

Půjdeme až k odpuštění? Existuje jiný způsob, jak přerušit řetěz ponižování? [12] Nejde o to, abychom zapomněli na bolestnou minulost nebo abychom byli slepí vůči přetrvávající nespravedlnosti. Evangelium nás volá, abychom překonali vzpomínky na zranění odpuštěním, a přitom nečekali na odezvu. V tom najdeme svobodu Božích dětí.

Ano, chtěli bychom být bojovníky se smířeným srdcem, kteří vášnivě usilují o jednotu a jsou schopni zahrnout do svého přátelství všechny.

Aktualizováno: 13. prosince 2007

Poznámky

[1] Když dorazili do Cochabamby mladí z venkova oblečení v tradičním bolivijském ošacení, město hýřilo všemi barvami. Když do Cochabamby dorazili mladí z venkova oblečení v tradičním bolivijském ošacení, město hýřilo všemi barvami. Jaká to byla radost vidět mladé lidi ze všech oblastí Bolívie pospolu: přišli z plání i z hor, z měst i z vesnic. Setkání ukázalo, že mladí mohou svým způsobem života podpořit „mikroklima smíření“. Stále víc křesťanů se snaží, aby evangelium bylo v Bolívii skutečně hybnou silou smíření, proto při hlásání víry berou v úvahu tradiční kulturní a náboženské pozadí.

[2] Pro Pavla se smíření uskutečněné Kristem týká celého stvoření. On byl poslán, „aby skrze něho a v něm bylo smířeno všechno, co jest, jak na zemi, tak v nebesích“ (Kol 1, 20). Proto Ježíš „způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí“ (Fp 2, 5-11).

[3] Pravoslavná liturgie, inspirovaná meditací Písma, o Vánocích zpívá poetickým jazykem: „Když Stvořitel spatřil člověka, dílo svých rukou, ztraceného, sklonil nebesa a sestoupil; narozen ze svaté, neposkvrněné Panny, vzal na sebe ve svém těle celé lidství.“

[4] Jeden křesťan druhého století, Irenej z Lyonu, se nebál tvrdit: „Ze své nekonečné lásky se Kristus stal tím, čím jsme my, abychom se my stali tím, čím je on.“

[5] Duch svatý je jakoby duší stvoření: „Krása světa, jak ji vidíme dnes, by nebyla udržitelná bez síly Ducha. (…) Neboť Duch naplňuje, nese a dává životní sílu všemu, co je na nebi i na zemi. (Jan Kalvín, Instituce učení křesťanského náboženství I, XIII, 14)

[6] Společenství s Bohem nezažíváme vždy na citové rovině. Přítomnost Ducha svatého je hlouběji v nás. Můžeme se modlit, i když nic necítíme, někdy stačí jen prosté gesto: pokleknout, otevřít dlaně. Už tehdy k nám Bůh přichází.

[7] Kristus posílá do světa ty, které povolává. Viz Mk 1, 17.

[8] Viz Lk 10, 1–16

[9] Roxana, mladá Bolivijka, vypráví, jak se církev snažila přispět k uklidnění silných sociálních nepokojů, které nedávno zažila Bolívie: „Co vyvolává protesty, zlost a nespokojenost národa? Nedostatek lásky? Pocit bezmoci těch, kteří vědí, že je nikdo neposlouchá? Chcete-li sdílet utrpení národa, zjistíte, že se potřebujete držet naděje, která pochází od Boha. A tak dveře kostelů byly otevřené nepřetržitým modlitbám, vyzváněly zvony a lidé se scházeli, aby o událostech diskutovali. Mladí lidé objevili sílu jednoty, solidarity a přátelství. My mladí jsme živou krví církve, pro kterou je naše přítomnost a energie nenahraditelná.

[10] „Toto praví Hospodin: Cožpak může zapomenout žena na své pacholátko, neslitovat se nad synem vlastního života? I kdyby některé zapomněly, já na tebe nezapomenu.“ (Iz 49, 15).

[11] Vzájemné naslouchání je nutné v osobních vztazích, na úrovni společnosti stejně jako ve vztazích mezi národy a světadíly.

[12] Přítomnost mnoha mladých Chilanů v Cochabambě byla vzhledem k silně konfliktním vztahům mezi oběma zeměmi jedním z překvapení setkání. Na závěr setkání se Chilané rozhodli učinit smířlivé gesto a předali Bolivijcům otevřený dopis, ve kterém žádali o odpuštění minulých i současných konfliktů.

Biblická čtení na každý den

čt, 19. dubna
Ať žijeme, ať umíráme, patříme Pánu. Vždyť proto Kristus umřel i ožil, aby se stal Pánem i mrtvých i živých.
Ř 14,7-15
více...

Nadcházející události

19. - 26. srpna, Taizé:
Zvláštní týden pro mladé ve věku 18–35 let
28. prosince 2018 - 1. ledna 2019, Španělsko:
Na konci roku 2018 v Madridu
 Prohledat události

Audioarchiv

2018-04-11 : Confitemini Domino /Alleluia 7 + Psalm 104/ Matthew 11:28-30 / Kristus, din Ande / Prayer by Brother Alois / Gib mich ganz zu eigen Dir
IMG/mp3/taize_podcast_2018-04-11.mp3
11. dubna 2018
2018-04-05 Easter Day: Introduction / Prayer by Brother Alois / Lumen Christi / Maranatha / Exultet / John 20:1-9 / Christus resurrexit
IMG/mp3/taize_podcast_2018-04-05_easter_day.mp3
11. dubna 2018
více...

Komunita

  • Aktuální zprávy
  • Povolání a historie
  • Bratr Roger, zakladatel komunity Taizé
  • Bratři na jiných kontinentech
  • Práce bratří
  • Solidarita: Operace naděje
  • Na cestě k nové solidaritě

U pramene víry

  • Modlitba
  • Zpěvy
  • Rozjímání a úvahy

Cesta do Taizé

  • Setkání mladých
  • Informace pro rok 2018
  • Cesta do Taizé
  • Multimedia

Po celém světě

  • Malá provizorní společenství
  • Afrika
  • Amerika
  • Asie a Tichomoří
  • Evropa
  • Blízký východ
  • V České republice

Copyright © Ateliers et Presses de Taizé

Tyto stránky

[ Nahoru | Mapa stránek | Titulní strana]

  • Informace pro média
  • Kontakt
  • Autorská práva