Trocha historie

Historie, začátky

Vše začalo před sedmdesáti lety, když v roce 1940 pětadvacetiletý bratr Roger odešel ze svého rodného Švýcarska, aby se usadil ve Francii, v rodné zemi své matky. Několik let byl sužován plicní tuberkulózou. Během tohoto dlouhého období nemoci v něm dozrávalo povolání k založení komunity.

Ve chvíli, kdy začala druhá světová válka, jej naplnila jistota, že tak jako jeho babička během první světové války, i on musí bez meškání přispěchat na pomoc lidem procházejícím zkouškami. Vesnička Taizé, ve které se usadil, byla nedaleko demarkační linie, která dělila Francii na dvě části: byl tak vhodně situován, aby mohl přijímat válečné uprchlíky. Přátelé z Lyonu začali dávat adresu Taizé těm, kdo se potřebovali ukrýt.

S pomocí skromné půjčky zakoupil bratr Roger v Taizé dům s několika přilehlými staveními. Geneviève, jednu za svých sester, požádal, aby mu přišla pomoci s ukrýváním uprchlíků. Mezi nimi byli také Židé. Materiální prostředky byly velmi omezené. V domě nebyl vodovod a pro pitnou vodu se tedy chodilo do obecní studně. Také jídelníček byl prostý: většinou se vařila polévka z kukuřičné mouky, levně nakoupené v nedalekém mlýně.
S ohledem na ty, kteří v jeho domě našli útočiště, se bratr Roger modlil o samotě; aby mohl zpívat, chodil často do lesa, daleko od domu. Geneviève všem vysvětlila, že bude lépe, aby se každý, kdo chce, modlil sám ve svém pokoji, aby ostatní uprchlíci, židé či agnostici, nebyli uváděni do rozpaků.

Rodiče bratra Rogera věděli, že jejich syn a dcera jsou v nebezpečí, proto požádali jednoho rodinného přítele, francouzského důstojníka ve výslužbě, aby na ně dohlédl. Ten se tohoto úkolu svědomitě ujal. Na podzim roku 1942 je varoval, že byli odhaleni a že všichni musí okamžitě odejít. Proto až do konce války žil bratr Roger v Ženevě, kde se k němu také připojili první bratři. Do Taizé se mohli vrátit až v roce 1944.

JPEG - 10.1 kb

Závazek prvních bratří

V roce 1945 založil jeden mladý právník z tohoto regionu asociaci, která se ujímala dětí, které ve válce přišly o rodiče, a navrhl bratrům, aby některé z nich přijali v Taizé. Mužská komunita se o děti starat nemohla, proto bratr Roger poprosil svou sestru Geneviève, aby se vrátila a starala se o ně. Tak se stala jejich matkou. O nedělích bratři také přijímali německé válečné zajatce, kteří byli internováni v nedalekém táboře.

Postupně do Taizé přicházeli další mladí muži, aby se připojili k původní skupině bratří, a o Velikonocích v roce 1949 se sedm z nich zavázalo sliby ke společnému životu ve velké prostotě a celibátu.

Během dlouhého času v zimě 1952–1953, který bratr Roger strávil v tichu, napsal „Pravidla Taizé“, která shrnují „to, co je podstatné pro život ve společenství“.

Printed from: http://www.taize.fr/cs_article8895.html - 24 October 2019
Copyright © 2019 - Ateliers et Presses de Taizé, Taizé Community, 71250 France