Ikona Milosrdenství

Po celý rok 2015 oslavuje komunita Taizé 75. výročí svého založení a zve všechny, aby si připomenuli jejího zakladatele v roce, kdy uplyne sto let od jeho narození a deset let od jeho vstupu do věčného života. Tématem, které bylo vybráno k úvahám obzvlášť pro tento rok, je „Cesta k nové solidaritě“. Komunita se rozhodla nechat si při této příležitosti vyrobit ikonu zobrazující příběh o milosrdném Samaritánovi. Tento biblický text z desáté kapitoly Lukášova evangelia uvádí jasný příklad solidarity v praxi. Ikonu vyhotovila ikonopisecká dílna sv. Jana Damašského ve Francii.
JPEG - 24.3 kb

Popis

Hlavní osobou, která je zobrazena na ikoně, je Kristus stojící ve středu. Má protáhlou postavu a je oděn do bílého oděvu se zelenavým nádechem. Nejdůležitější částí postavy je jeho laskavá a vlídná tvář. Pravou ruku zvedá v gestu požehnání, v levé ruce drží otevřenou knihu evangelií, ve které jsou napsána řecká písmena alfa a omega.

Postava je obklopena dlouhou svatozáří, kterou tvoří tmavě modré a červené pruhy s bílými a zlatými linkami, které dávají ploše mandorly zdání zvlněného pohybu. Silný bílý pruh tvoří vnější okraj svatozáře. Tento pruh nekopíruje pouze vnější okraj, ale je zatočen vně, kde tvoří šest kruhů, které jsou pravidelně rozmístěny po okrajích svatozáře. V těchto kruzích je šest výjevů z podobenství o milosrdném Samaritánovi.

Tyto obrazy shora dolů a zleva doprava, které se nacházejí po obou stranách postavy Krista, tedy odkazují na evangelijní text. První obraz ukazuje lupiče napadající svou oběť. Na druhém obrazu vidíme okradeného ležet na zemi. Kněz a levita procházejí ponořeni do modliteb, ale nechávají zraněného bez povšimnutí. Poté dorazí milosrdný Samaritán s oslem. Sehne se a zraněného muže zvedne. Ošetří mu rány. Další výjev je z hostince, kde je zraněný uložen v posteli a Samaritán se o něj stará. Poslední obraz představuje zraněného, Samaritána a hostinského, kteří sedí u stolu při společném jídle.

Nad a pod svatozáří s Kristem uprostřed jsou vyobrazeni čtyři andělé chválící Boha. Tři jsou oděni v červeném, poslední modrozeleně. Na samém horním okraji ikony za anděly je třepotající se červená stuha, dole za anděly je stuha zelená. Na stuhách je nápis (ve francouzštině) „Cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili“. (Mt 25, 40)


Výklad

Kristus oděný v bílém je nebeský Kristus, proměněný, v podobě, v jaké přijde na konci časů. Svou přítomností nám žehná a vypráví nám příběh o milosrdném Samaritánovi. Svatozář symbolizuje tajemství Boha, který přesahuje naše chápání. Ale Kristus k nám přichází oblečen v bílém jako novorozené dítě a zjevuje nám Boha.

V obrazech, které znázorňují podobenství, je oběť lupičů oděna také v bílém: Kristus je přítomen ve zraněné osobě, která potřebuje naši pomoc. Na několika z těchto výjevů připomíná pozice, ve které je zobrazen zraněný, chvíle Kristova utrpení (bičování, snímání z kříže). Milosrdný Samaritán je oděn v zelené, v barvě, která symbolizuje přítomnost Ducha svatého. Není lehké jít na pomoc těm, kdo to potřebují, ale když se odhodláme, Duch svatý přichází a pracuje skrze nás.

Na prvním obraze vidíme tři postavy: dva lupiče a jejich oběť. Je to obraz přeměněné trojice. Podobenství odkazuje na vraždu Ábela Kainem ze začátku Písma a ukazuje, jak hřích porušuje vzájemný soulad. Lidstvo, přestože je „stvořeno k Božímu obrazu“, se už Bohu nepodobá. Na posledním obraze vidíme opět tři postavy. Sedí kolem stolu, na kterém je kalich – jako je tomu na ikoně Svaté Trojice: trojiční soulad byl obnoven. Zbožnost, která zapomíná na svého bližního, jako to vidíme u kněze a levity, kteří zraněného obejdou, je pouhým uctíváním idolů. Láska, láskyplná práce, kterou dělal milosrdný Samaritán, obnovuje lidstvo k Boží podobě.


Umělecký styl

Ikona byla vytvořena tradiční ikonografickou technikou, která se předává v pravoslavné církvi: vaječnou temperou a plátkovým zlatem na dřevěné desce potažené „lefkou“ (sádrovým podkladem na bázi bílé křídy). Jako u většiny ikon je zvolený styl v podstatě stylem byzantského umění. Ale protože ikonopisecké umění není darem rezervovaným pouze pro východní křesťany, byly v postavě Krista a celého díla využity také různé prvky západní tradice, obzvlášť z Burgundska. Proto postava připomíná obraz Krista ve slávě z Chapelle des Moines v Berzé nebo Krista vyobrazovaného na tympanonech románských kostelů, jako je např. ve Vézelay. Celková kompozice s pruhy vycházejícími ze svatozáře je inspirována rukopisnými iluminacemi.

Co je zajímavé z uměleckého hlediska, je to, že ikona není kopií nějakého tradičního obrazu, ale jedná se o novou kompozici. Je to nový obraz, který se zrodil z rozjímání podobenství o milosrdném Samaritánovi a jehož forma i barvy vyjevují pojetí evangelia novým neobvyklým způsobem. Proto je ikona součástí živé tradice, ve které nás Duch svatý uschopňuje ke stále novému objevování víry.

shop.taize.fr [https://shop.taize.fr/index.php/icon-on-cardboard-medium-size-misericorde.html]

Printed from: http://www.taize.fr/cs_article19196.html - 18 June 2019
Copyright © 2019 - Ateliers et Presses de Taizé, Taizé Community, 71250 France