V souladu s iniciativou papeže Františka, který vybízí věřící k modlitbě a postu, se komunita připojí modlitbou za mír na Ukrajině ve středu 2. března.
Sobota 26. února
Páteční večerní modlitbu za mír na Ukrajině, která probíhala z větší části v tichu, uvedla tato modlitba, kterou vyslovil bratr Alois:
Zmrtvýchvstalý Kriste, i když před tebou zůstáváme v tichu, necháváme zaznít tuto vroucí modlitbu: dej, ať utichne střelba na Ukrajině! Přijmi do své lásky ty, kdo v důsledku násilí a války umírají, utěš truchlící rodiny, podpoř ty, kdo museli nastoupit na cestu vyhnanství. Tváří v tvář nepochopitelnému utrpení stále věříme, že tvá slova lásky a pokoje nikdy nepominou. Ty jsi odevzdal svůj život na kříži a otevřel jsi nám budoucnost, která sahá až za hranici smrti. Proto tě prosíme: dej nám svůj pokoj. Ty jsi naše naděje.
Na konci modlitby zazněla píseň Laudate omnes gentes v ukrajinštině „Славіте всі народи / Slavite vsi narody“.
Čtvrtek 24. února
V reakci na vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině, pronesl bratr Alois během čtvrteční polední modlitby v Taizé tato slova:
Bože lásky, jsme znepokojeni násilím v našem světě, a nyní obzvlášť válečnými událostmi na Ukrajině. Dej nám sílu být solidární s těmi, kdo trpí a kdo dnes žijí ve strachu a úzkosti. Posiluj naději všech, kdo v této milované části světa usilují o spravedlnost a mír. Sešli svého Svatého Ducha, Ducha pokoje, aby inspiroval vůdce národů i všechny lidi.
V pátek 25. února ve 20:00 se bratři a všichni mladí lidé, kteří jsou právě v Taizé, shromáždí k tiché modlitbě za mír. Připojit se k této modlitbě prostřednictvím živého vysílání budou mít možnost i lidé z celého světa.
Modlitba při setkání ve Lvově, 30. dubna 2018
Únor 2018
Zprávy o migrantech přijatých v Taizé
Evropa se od roku 2015 potýká s migrační krizí nebývalých rozměrů. Komunita podporovaná štědrostí mnoha sousedů této výzvě čelí tím, že otvírá dveře a přijímá migranty.
Centra přijetí a orientace
V listopadu 2015 bylo v Taizé otevřeno takzvané centrum CAO (centrum přijetí a orientace), aby bylo možné přijmout migranty z Calais. Bylo schopné přijmout třináct mladých mužů ve věku od 19 do 40 let. Všichni pocházeli ze Súdánu nebo Afghánistánu a jsou to muslimové. Devět z nich, kteří získali status uprchlíka, nyní pracuje nebo studuje v okolí Taizé. Jeden z nich, vdovec, měl v Súdánu 13letého syna. Bratru Aloisovi se podařilo přivézt tohoto jeho syna s sebou při příležitosti své cesty do této země. Chodí tu nyní do školy, zatímco jeho otec pracuje v nedaleké slévárně.
V listopadu 2016 komunita otevřela CAOMI (centrum přijetí a orientace pro nezletilé), aby po určitou dobu mohla hostit osmnáct mladých, kteří byli v Calais a chtěli se dostat do Anglie. Sedm z nich se rozhodlo zůstat v Taizé a podat žádost o udělení azylu. Jeden z nich je nyní ve vzdělávacím centru blízko Taizé, čtyři další uprchlíci stále žijou ve vesnici a chtěli by se zde usadit.
Rodiny
V minulých letech komunita přijala také čtyři rodiny uprchlíků z Iráku a Sýrie. Po několika měsících v Taizé, které jim umožnily osamostatnit se a začít se dobře integrovat do života ve Francii, se dvě rodiny usadily na jiném místě. S komunitou však nadále udržují téměř rodinné vztahy.
Čekání na ochranu
Minulé září komunita přijala tři mladé migranty z Jižního Súdánu a Súdánu, kterým je mezi 20 a 28 lety. Tito mladí stále ještě neví, jestli budou moct vstoupit do azylového řízení ve Francii, a to kvůli dublinské úmluvě. Protože nemají povolení pracovat, učí se mezitím francouzsky, pracují jako dobrovolníci a účastní se rozmluv o příčinách a těžkostech své cesty jako uprchlíka.
Adoptivní rodiny
Všechny mladé migranty přijaté v Taizé doprovází některá rodina z okolí. Pravidelné návštěvy u adoptivní rodiny pomáhají mladým rychleji se integrovat do francouzské kultury a dostává se jim nedocenitelné podpory. Jeden z mladých uprchlíků nedávno řekl: „Françoise se o mě stará jako o vlastního syna.“
Lekce francouzštiny
Když se komunita rozhodla přijmout mladé lidi z Calais, ihned se u části okolního obyvatelstva projevila vlna velké solidarity. Dnes se konají kurzy francouzštiny na radnici v Taizé čtyři dny v týdnu a tucet dobrovolníků se zde střídá, aby zde vyučovali. Christine, která je sama učitelkou francouzštiny jako cizího jazyka, píše: „K mému velkému údivu a potěšení vidím motivaci žadatelů o azyl a jejich nasazení, aby se francouzsky naučili, přestože mají všechny ostatní starosti.“ Kromě tří migrantů, kteří se těchto kurzů účastní, má z jejich kvality užitek i desítka dalších cizinců, kteří bydlí v okolí.
Diskuse
Migranti, kteří pobývají v Taizé, byli pozváni, aby vedli den rozjímání o migraci na střední škole sv. Josefa v bretaňském Châteaubriantu. Vydali se tam v listopadu minulého roku. Na tamější studenty udělal velký dojem příběh těchto mladých lidí, kteří přešli Saharu a zažili peklo v Libyi i při cestě přes Středozemní moře. Mladé migranty naopak zapůsobilo to, jak pozorně a s jakou vážností jim studenti naslouchali.
Také v Taizé se někdy účastní workshopů pro mladé poutníky, kde vyprávějí i o tom, odkud pocházejí a proč se vydali na cestu.
V Evropském parlamentu
V lednu 2018 skupina mladých migrantů navštívila Evropský parlament. Během setkání s evropským komisařem pro migraci, s členy různých stran z různých zemí a s generálním ředitelem OFPRA (Francouzská kancelář pro ochranu uprchlíků a osob bez státní příslušnosti) mohli migranti promluvit o svých zkušenostech s přijetím v Evropě a o své aktuální situaci: lidé se statusem uprchlíka, žadatelé o azyl, nezletilí bez doprovodu, jejichž věk nebyl potvrzen.
Jeden člen Evropského parlamentu nám poslal fotografie z návštěvy a film Claudia Cutarelliho, který se týká dublinské úmluvy:
Migranti přijatí v Taizé vždycky rádi přiloží ruce k dílu a cítí se užiteční, když mohou posloužit ostatním. Získávají zpět svou důstojnost, když mohou sami něčím přispět.
Edith, pokladní týmu katolické charity v Cluny, píše: „Tři migranti k nám chodí jako dobrovolníci a pomáhají nám při našich aktivitách. Účastnili se už několika akcí, pomáhali zaměstnancům organizovat každoroční oslavu, na které jim všichni blahopřáli k tomu, jak dobře se angažují.“
Rádi se také zapojují do dobrovolnické práce po boku mladých poutníků, kteří navštěvují komunitu. Gonçalo, mladý Portugalec, nám nedávno napsal: „Práce se třemi mladými migranty pro mě byla jedinečnou zkušeností. Dobře se zapojili do našeho týmu a povídali jsme si o některých aspektech našich kultur. Vyprávěli nám o svých zážitcích a o tom, jak usilují o pokoj.“
Minulé léto mnoho mladých lidí odpovědělo na výzvu k solidaritě s migranty a darovalo nějaké prostředky. Tři mladí migranti jeli v listopadu spolu s Orsi, dobrovolnicí, do Calais, kde předali místní katolické charitě spacáky, mýdla, šampóny, pasty a zubní kartáčky. Dva dny pobývali jako hosti v domě Marie Skobtsové, který přijímá ty nejpotřebnější vyhnance. Orsi píše: „Naši tři přátelé z Taizé poznali během své cesty různými zeměmi, pouští a přes Středozemní moře tu samou bídu, takže velmi dobře chápali, čím mladí lidé v Calais procházejí.“
Zahrada solidarity v Taizé
V posledních letech se při mezinárodních setkáních v Taizé i jinde snažíme prohlubovat hledání nových forem solidarity v dnešní společnosti. Jedním z jeho aspektů je také pozornost ke všemu stvoření. Bratr Alois napsal mladým lidem v jednom ze svých posledních Podnětů: „Země patří Bohu; lidé ji dostali jako dar. Byla nám svěřena nesmírná zodpovědnost: starat se o tuto planetu a neplýtvat jejími zdroji. Země je omezená a i lidé si musí své limity stanovit.“
Jedním z plodů těchto úvah – velmi skromným, ale konkrétním – bylo vytvoření „zahrady solidarity“ v Taizé.
Pod vedením jednoho bratra se zde po týdnech střídají mladí lidé v péči o tuto zahradu. Zelenina, kterou vypěstují, pak putuje do místních organizací, které ji rozdávají potřebným ve městech a vesnicích okolo Taizé.
Bratr Alois strávil Vánoce v Sýrii
Bratr Alois dorazil do Španělska v předvečer evropského setkání mladých ve Valencii přímo ze Sýrie. Vánoce strávil ve městě Homs ve společnosti těch, kdo trpí násilím v tomto zničeném městě. Předtím strávil několik dní v Bejrútu společně se dvěma bratry, kteří nablízku uprchlíkům v Libanonu strávili poslední dva měsíce.
V pondělí večer ve stanu A na konci své první promluvy k mladým lidem, kteří se evropského setkání účastní, bratr Alois krátce zmínil tuto svou návštěvu na Blízkém východě.
TAIZÉ
